Oddělení neurologie v blanenské nemocnici získalo ocenění za péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

Kdo zažil cévní mozkovou příhodu (CMP), ví, jak důležitá je rychlá pomoc, ale i následná rehabilitace. O celý proces po příjezdu zdravotnické záchranné služby – od vyšetření pacienta přes léčbu až po rekonvalescenci a návrat do běžného života – se postarají zdravotníci blanenské nemocnice.

Opět po roce získali ocenění za kvalitu péče poskytované v rámci tohoto onemocnění.

Cenu přebral primář neurologického oddělení Dušan Tenora se svými kolegy na Cerebrovaskulárním kongresu v Mikulově.

Pro úspěšnou léčbu CMP je nejdůležitější její včasné podání. To znamená, že je nutné, aby lidé v případě podezření na mozkovou mrtvici bezodkladně zavolali rychlou záchrannou službu. Následně je nezbytné okamžité vyšetření ve zdravotnickém zařízení a započetí léčby. A to se v Nemocnici Blansko daří, protože jedním z kritérií hodnocení je právě doba od příjezdu pacienta po zahájení rekanalizační léčby.

Pokud lékař na základě CT vyšetření rozhodne o podání trombolýzy (léku na rozpuštění krevní sraženiny, která ucpává mozek), dostane ji pacient hned v prostorách CT bez převozu na neurologické oddělení, jak se to dělávalo dříve. Trombolýza se musí podat do čtyř a půl hodiny od vzniku mozkové příhody a mechanická trombektomie (odstranění sraženiny z mozkové cévy přes tříslo ven pomocí katetru) se musí provést do šesti hodin. Pacienti indikovaní k trombektomii se převážejí do Brna. „Čím dřív se léčba zahájí, tím víc buněk se zachrání; každou minutu odumírají dva miliony neuronů,“ upozorňuje primář neurologického oddělení Nemocnice Blansko Dušan Tenora.

Metody léčby jdou neustále dopředu. „Vyvíjí se nová trombolytika (léky na rozpouštění sraženiny v mozkové cévě), nové katetry na mechanickou trombektomii, zdokonalují se zobrazovací techniky – to vše proto, aby mohla být rekanalizační léčba poskytnuta co nejvíce lidem s CMP,“ vysvětluje primář neurologie s tím, že celorepublikový průměr aplikace trombolýzy od příjezdu záchranky je 22 minut, v Nemocnici Blansko je to dokonce 18 minut. „A věřím, že po vybudování nového urgentního příjmu tuto dobu ještě o nějaké minuty zkrátíme,“ dodává.

„Iktové centrum je jedním ze stěžejních pracovišť blanenské nemocnice. Jsem velice ráda, že bývá opakovaně oceněno v rámci největší evropské iktové konference ESO (European Stroke Organisation) a iniciativy Angels. Za vysoce profesionální a kvalitní péči patří dík nejen personálu neurologického oddělení, ale také celému týmu spolupracujících odborníků napříč celou nemocnicí, především rehabilitačnímu, radiodiagnostickému a internímu oddělení, laboratoři, logopedii, psychologii a dalším,“ vyjmenovává ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.

Za rok se do blanenské nemocnice dostane 350 – 400 lidí s mozkovou příhodou, přičemž každý čtvrtý až pátý dostane trombolýzu. „Mohu uvést konkrétní případ. Nedávno k nám byl přivezen – do té doby zdravý – dvaašedesátiletý pacient pro těžké ochrnutí pravých končetin a těžkou poruchu řeči. Na základě vyšetření byla situace vyhodnocena jako akutní ischemická mozková příhoda. Naštěstí přijel včas. Do devíti minut dostal trombolýzu a po týdnu hospitalizace odešel bez jakékoliv známky postižení, ve stejném stavu, jako byl před mozkovou příhodou. A to je fantastické, to jsme si nikdo před dvaceti, pětadvaceti lety, když jsme začínali pečovat o lidi s CMP, nedokázali ani představit,“ popisuje Dušan Tenora.

Před třiceti lety totiž prakticky žádná léčba neexistovala. Mezi neurology panoval skepticismus, o léčbu CMP ani velký zájem neměli, pacienti byli hospitalizováni většinou na interních odděleních.

„Situace se postupně začala měnit kolem roku 2000, kdy začaly vznikat iktové jednotky, ale teprve v roce 2010 vznikla síť iktových center a iktových jednotek, které poskytují péči pacientům s CMP v ČR tak, jak ji známe nyní,“ vzpomíná Tenora.

Nemocnice Blansko získala statut Iktového centra 1. 8. 2013 a byla zařazena do sítě specializovaných pracovišť v Česku, kde se nachází celkem 34 center vysoce specializované péče o pacienty s iktem a 13 komplexních cerebrovaskulárních center. Česká republika je v péči o pacienty s iktem na úrovni nejvyspělejších států, jako je třeba Německo či Rakousko.

Mezi první příznaky cévní mozkové příhody patří zejména pokleslý koutek, ochrnutí končetin na jedné straně těla a porucha řeči. Pokud máte pocit, že s člověkem ve vašem okolí není něco v pořádku, řekněte mu, aby se usmál nebo vycenil zuby. Jestliže se jedna strana hýbe méně a obličej se zdá být asymetrický, volejte okamžitě 155. Stejně tak, pokud nevydrží mít předpažené ruce dlaněmi vzhůru deset vteřin bez poklesu, nebo když mluví nesrozumitelně a neumí pojmenovat základní věci.
A dá se mozkové mrtvici nějak předcházet? „Dodržovat zdravý životní styl s dostatkem pohybu a zdravé vyvážené stravy, nekouřit, nepřehánět to s alkoholem, snažit se vyvarovat stresu, umět odpočívat a hlídat si krevní tlak,“ radí primář neurologického oddělení.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele Zpravodaje města Blanska. Titulek je redakční.