Od hospodářské krize k prvnímu vodovodu. Kapitoly z historie Blanska (1925–1935)

Ilustrační foto
Autor: archiv Pavla Svobody

Povýšení Blanska na město v roce 1905 odstartovalo novou éru v historii regionu. Seriál historických ohlédnutí napsaný Pavlem Svobodou, původně vycházející ve Zpravodaji města Blanska, přinášíme přehledně na našem regionálním portálu jako čtivý průvodce proměnami města, stavebním rozmachem i atmosférou jednotlivých dekád. Na konci každého dílu mapujícího dané desetiletí najdete odkaz na předchozí a následující dekádu.

Léta 1925-1935

Po volbách v roce 1923 nastupuje do funkce starosty města Blanska JUDr. Karel Rodkovský. Správa města byla reorganizována a měla tyto odbory: hospodářský, stavební, policejní, zdravotní, chudinský, komunikační, právní, zemědělský a bytový. Post starosty zastával Karel Rodkovský až do 15. března 1939, kdy musel v důsledku okupace odstoupit.Stále vzrůstající světová hospodářská krize počátkem 30. let se dotkla také Blanska.

Městská rada pověřila archivního badatele a spisovatele Josefa Pilnáčka, rodáka z Černé Hory o sepsání dějin města Blanska. Kniha vychází nákladem města v roce 1927 pod názvem Paměti města Blanska a okolních hradů. První vydání bylo sešitové. V roce 1927 byla založena Pamětní kniha města Blanska a prvním kronikářem byl Hugo Václav Sáňka. Blanenský strojírenský závod se stal v roce 1927 součástí koncernu ČeskomoravskáKolben-Daněk, a. s., a zaměřil se na výrobu vodních, mlýnských, potravinářských a dřevoobráběcích strojů.

Velkým kulturním počinem bylo postavení rozsáhlé a impozantní budovy Masarykovy měšťanské školy. Stavba byla provedena dle návrhu architekta Eduarda Göttlichera z Brna a zadána stavitelům Václavkovi z Brna a Jaroslavu Roučkovi z Blanska. Práce na stavbě školní budovy byly zahájeny 20. dubna 1927 a 1. září 1928 bylo povoleno její otevření. Náklady na stavbu činily 2,5 milionu korun.

Dne 18. července 1928 požadovaly blanenské matky znovuzřízení mateřské školky. Žádosti, kterou podepsalo 80 matek, nebylo vyhověno.

V roce 1929 je evidováno v Blansku 33 vozidel.

První lékařská pohotovost je zavedena v roce 1931.

V roce 1932 bylo přistavěno jeviště v sokolovně, což znamenalo podstatný rozvoj divadelní činnosti.

Stále vzrůstající světová hospodářská krize přinesla do Blanska bídu

V roce 1931 bylo ve městě 600 nezaměstnaných (město mělo kolem 5000 obyvatel). Byl ustaven zvláštní stravovací výbor Okresní péče o mládež Československého červeného kříže a rodičovského sdružení. Za pomoci celé blanenské veřejnosti se vařilo zdarma v kuchyni Masarykovy měšťanské školy do dubna 1932. Od 9. prosince 1931 do 28. dubna 1932 bylo vydáno 31 781 porcí polévek. Stav dělníků ČKD poklesl na 1000, z nichž bylo 200 střídavě vysazováno. Krize zasáhla také Mayerovu, Ježkovu a Roučkovu továrnu. Práci bylo nutno omezovat vřazením prázdných směn.

Krize vyvrcholila v roce 1934, kdy poklesl téměř ve všech blanenských závodech počet dělníků na minimum.

Hladovějící děti zachraňovala polévková akce, na niž bylo získáno 6 780 Kč a mnoho darů v naturáliích.

Dne 6. března 1933 byl zakoupen městem od Huga Salma-Reifferscheidta jeho blanenský statek za 461 340 Kč.

V letech 1933–1934 byl budován nový komunální hřbitov. Práce spojené se stavbou hřbitova byly vítanou příležitostí k výdělku dělníků v době nezaměstnanosti. Při pracích bylo denně zaměstnáno 50–100 dělníků a vystřídalo se jich postupně na 3899.

Pro hřbitov byl zřízen samostatný vodovod s automatickou čerpací stanicí vody z potoka Sloupečníku. Autorem plánu hřbitova byl arch. Eduard Göttlicher z Brna, stavitelské práce provedl stavitel Jaromír Roučka z Blanska.

V době světové hospodářské krize vznikl v Blansku moderně řešený hřbitov, který byl otevřen 16. září 1934 a slouží do dnešních dnů.

V roce 1934 kupuje od úspěšného podnikatele Ericha Roučky jeho tovární výrobu elektrických měřicích přístrojů Robert Sochor.

Vodovodním potrubím položeným v letech 1934–1935 byla zavedena pitná voda do Blanska. V roce 1936 bylo vodovodní potrubí rozšířeno do Horní Palavy.
V roce 1935 bylo provedeno vydláždění frekventované ulice Rožmitálovy
a části blanenského náměstí

Další článký ze série

Blansko 1935 - 1945

Blansko 1905 - 1925

_{Článek byl převzatý ze Zpravodaje města Blanska. Titulek je redakční}