PŘED 30 LETY: V Blansku byl znovu založen Aeroklub

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Po více jak čtyřiceti letech byl v Blansku opět založen aeroklub. Tentokrát ve svobodné společnosti a na nových zásadách, které umožňují bez "kádrování" kterémukoliv zájemci věnovat se létání.

Letečtí nadšenci se v Blansku našli již po osvobozeni v roce 1945. Jeden z nich, Karel Miček, vypráví o historii a vzniku prvního poválečného aeroklubu zajímavá fakta. Již v červenci 1945 byl z podnětu p. Josefa Nesrsty st. založen Český národní aeroklub /ČNA/ v Blansku. Předsedou byl ředitel blanenské Měšťanské školy Alois Tichý, místopředsedou Josef Živný, jednatelem Karel Kaláš, pokladnikem Karel Míček st.

Na podzim 1945 byl z Plachtařské školy v Brně-Medlánkách vypůjčen kluzák ŠK 38 a pod vedením pana Filouše se létalo mezi Spešovem a Rájcí. Zůstalo však pouze při propagačním významu. Příští rok v září byl aeroklubu přidělen jeden ŠK 38 a zahájen výcvik, který ani tentokrát nebyl dobře organizován, takže žádný z adeptů průkaz pilota plachtaře nezískal. V roce 1946 byl předsedou aeroklubu zvolen ředitel ČKD Blansko ing. Wasserbauer, později převzal předsednictví ředitel Hydroprojektu ing. Dvořák.

Dlouho se pak jednalo o výstavbě letiště mezi Blanskem a Ráječkem avšak bez výsledku. Hlavně proto, že brzy po únoru 1948 byly stanoveny pro stavbu letišť nové předpisy, odpovídající začátku studené války. Byla povolována a financována jenom ta nová letiště, která svými rozměry mohla sloužit jako vojenská záložní. A této podmínce plocha pod Horní Lhotou nevyhovovala.

Až v roce 1952 založil sportovní pilot Václav Kašpar /přistěhoval se do Blanska ze Dvora Králové/ aeroklub "Doslet" a začala stavba letiště Harbechy, kde byl dokonce postaven ze zrušeného hospodářského stavení hangár. S příchodem proudových letadel byly dále zvýšeny požadavky na délku přistávací dráhy, takže i na Harbechách byla stavba letiště zastavena. A tak Aeroklub Blansko definitivně zanikl.

Letečti nadšenci z Blanska, pokud měli štěstí a prošli "kádrovacím sitem", létali bezmotorově na letištích v Medlánkách, Moravské Třebové a později v Letovicích, "motoráři" v Brně-Slatině.

A léta běžela, až přišel listopad 1989 a leden 1995. Novi mladší, ale i starší "letečtí fandové" - ing. Ivo Dorazil, Franti- šek Jakubec, Jindřich Martinek, otec a syn Kotlánové křísi Aeroklub Blansko, tentokrát odbor ultralehkého létání. Prozatím na vysvětlenou budiž řečeno, že se jedná o létání na velmi lehkých /váhově/ jedno a dvojsedadlových letadlech s malým motorickým výkonem a s přistávací rychlostí nepřesahující 65 km za hodinu. Díky porozumění představitelů a občanů Kotvrdovic aeroklub může využívat mist- niho agroletiště.

V současné době se tam dokončuje hangár, stojánka z betonových panelů a celková úprava. Je to výsledek obětavé práce a finanční podpory čtyřiceti členů aeroklubu. Pro letošní rok je plánován výcvik deseti pilotů a uspořádání malého "leteckého šou" pro veřejnost, předběžně v září.

V aeroklubu jsou k dispozici dva stroje třídy UL /ultralehké, brzy přibudou další dva. Zajimavostí je mnoho a nelze je v úvodním "seznamovacim" článku všechny popsat. Jakmile bude zahájen a stabilizován na letišti provoz, zájemci a "sympatizanti" jsou již nyní zvání k návštěvě letiště, kde budou moci sledovat dění během letového dne. "Vzduch je naše moře", bývalo přitažlivým heslem někdejší Masarykovy letecké ligy.

Přejeme tedy vzkříšenému Aeroklubu Blansko dlouhý a úspěšný život.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje města Blanska 7/1995. Titulek je redakční.

O čem se psalo v Blanenském zpravodaji před 30 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.