Poslední čtyři roky vedl Blansko. Přečtěte si rozhovor se starostou Jiřím Crhou

Ilustrační foto
Autor: Jiří Havel Nejezchleb

V uplynulých čtyřech letech Jiří Crha poprvé stanul ve vedení Blanska coby starosta města. „Bylo to období plné výzev. Snažili jsme se ale, aby to na chodu a rozvoji města nebylo znát a aby lidé v Blansku těžkosti, s nimiž jsme se potýkali, nepocítili,“ říká Jiří Crha, který si letos v pražském paláci Žofín převzal ocenění nejlepší starosta Jihomoravského kraje za období 2018 až 2022. V soutěži vyhlášené Svazem měst a obcí, nad kterou převzal záštitu prezident republiky, vybírala odborná porota nejlepšího starostu ve 12 krajích a městských částech s městem statutárních měst.

Jak byste vlastně zhodnotil uplynulé čtyři roky z pohledu člověka, který stál ve vedení dvacetitisícového města?

Ty čtyři roky, které uběhly od posledních komunálních voleb, byly docela výjimečné v tom, jaké mimořádné události nastaly. Mám tím na mysli například pandemii covidu, protože ta po určitou dobu podstatně ovlivňovala vše, co jsme řešili ve vztahu k fungování města. Mimořádná opatření zasáhla do životů nás všech, ovlivnila chod blanenských škol, nemocnice, služeb, ale i nejrůznější investiční akce a podobně.

Nastaly nestandardní situace a my jsme museli operativně hledat nová řešení. Zajištění péče o nemocné a seniory, šití roušek a další věci, to byla jen část ledovce. Zpětně velice oceňuji, jak se lidé v Blansku semkli. Hned v prvních dnech se vytvořila platforma Pomáháme Blansku, jejíž součástí bylo i město. I díky ní se tuto obtížnou dobu podařilo zvládnout. Nejen za to bych ještě jednou rád všem poděkoval.

Byl jsem na Blansko pyšný, řadě obcí jsme byli příkladem.

Covid ale nebyl to jediné, co jste řešili.

To určitě ne, ale změnil přístup k řadě věcí. Nastalo období, kdy nikdo nevěděl, co všechna mimořádná opatření přinesou, jaké budou dopady, lidé se začali obávat o budoucnost. A to hodně náročné období vlastně pokračuje. Ekonomické dopady má pandemie covidu ale i krize na trhu s energiemi nebo válka na Ukrajině, které ovlivňují nejen fungování obcí v posledních měsících. Sílí obavy z budoucnosti, ekonomické dopady výše zmíněných událostí, rostou náklady, firmy bojují s nedostatkem pracovních sil, s tím zase souvisí potíže se zakázkami. Objevují se výpadky na straně příjmů obcí.

Bylo to nesmírně komplikované období a z velké části to nejsou věci, které může samospráva nějak ovlivnit.

To ale není problém jen v Blansku. Jak myslíte, že jste tuto situaci jako vedení města zvládli?

Troufnu si říci, že Blansko jako město přes vše výše uvedené tuto krizi nijak výrazně nepocítilo. Ovlivnit řadu věcí nemůžeme, musíme ale zvládat jejich dopady. Nám se naštěstí po celou dobu uplynulých čtyř let podařilo udržet nebývalý růst investic a s ním i rozvoj města. Zhruba třetinu rozpočtu jsme každý rok věnovali na kapitálové výdaje, konkrétně šlo vždy o 170 až 180 milionů korun, tedy v součtu asi 700 milionů korun. To zde dříve nebylo a například v porovnání s většinou jihomoravských obcí je to naprosto unikátní. A myslím, že na Blansku je to vidět.
Co pro vás byla nejzásadnější věc, z čeho máte vy osobně největší radost?
Největší akcí je určitě stavba přemostění na Staré Blansko, kterou zajišťuje Jihomoravský kraj ve spolupráci s městem. Jen most na Staré Blansko je projekt za více než čtvrt miliardy korun, jde o stavbu, která se plánovala desítky let. Až v tomto volebním období se ale podařily zásadní kroky - výkup klíčových pozemků, dokončení projektové přípravy a zajištění financování.

S novým mostem souvisí také nový podchod na Staré Blansko pro pěší a uzavření stávajícího silničního přejezdu ve stanici Blansko-město včetně úprav okolí vlakové zastávky. Nové přemostění je zásadní stavba pro bezpečnost a zajištění plynulé dopravy ve městě. Lidé na Starém Blansku už nebudou odřízlí za jediným přejezdem, na kterém byly závory zavřené až 40 min z hodiny. Průjezd dosud neměli zajištěný záchranáři ani hasiči. A blokovaná byla i doprava na průtahu i v centru města. Teď se z Blanska stane jeden celek, za to jsem opravdu rád.

Právě dopravní stavby byly ale zejména v uplynulých dvou letech občas terčem kritiky.

Je pravda, že dopravních investičních akcí bylo více a ne vždy bylo načasování úplně v rukou města. Například další klíčový projekt, stavba kruhového objezdu u Sportovního ostrova, byl dlouho připravený a roky jej blokovaly protesty místních. Přitom se po jeho dokončení ukázalo, že doprava na průtahu Blanskem ale i napojení na centrum je daleko plynulejší a hlavně nová okružní křižovatka nabízí bezpečnější přechod pro chodce směřující na Sportovní ostrov.

Významná byla také rekonstrukce Brněnské ulice na Starém Blansku, průtah v samém centru města, nové povrchy ve Dvorské ulici, Masarykově nebo Tovární, nyní se pracuje v Horní Palavě. V těchto dnech se dokončil také průtah Klepačovem nebo spojnice Blanska s Těchovem. Takové stavby s sebou samozřejmě nesou vždy dočasné omezení dopravy. Navíc ve městě jako je Blansko, které lze projet jen po dvou páteřních komunikacích, je jakékoliv omezení na průtahu znát. Věřím ale, že dlouhodobý efekt v podobě plynulé dopravy, opravených silnic a zvýšené bezpečnosti chodců za to stojí.

Neřešili jste ale jen dopravu. Vymykal se některý projekt od ostatních?

Vůbec největší investicí hrazenou výlučně z rozpočtu města byla právě nyní dokončená rekonstrukce ZŠ TGM – škola se zbavila nevyhovující jídelny, jejíž obložení obsahovalo azbest, má novou jídelnu s kuchyní i šatny, vestibul anebo prostranství před budovou. Desítky milionů korun jsme v uplynulých čtyřech letech investovali ale také do dalších budov základních a mateřských škol. Soustředili jsme se i na modernizaci a doplnění Sportovního ostrova Ludvíka Daňka, zaměřili jsme se také na úpravy veřejného prostranství například v podobě revitalizace sídliště Zborovce, doplnění dětských hřišť a sportovišť, výsadby zeleně a květinových záhonů, rekonstrukci podzámčí, revitalizaci náměstí Republiky, zahájili jsme také revitalizaci rekreační oblasti Pálava.

Pokusili se navýšit počet parkovacích míst v centru města, opravili kilometry chodníků atp. Těch projektů byly desítky a nemá cenu vše vyjmenovávat. Mám radost, že na řadu z nich nás navedli přímo obyvatelé Blanska díky nově zavedenému participativnímu rozpočtu Společně PRO Blansko.

Přímo lidé každý rok vybírají z návrhů vítězný projekt, který město zaplatí a zrealizuje.

My se navíc pravidelně dalšími návrhy inspirujeme a řadu z nich realizujeme je, i když nevyhrály. I letos se, už ve čtvrtém ročníku, těšíme na další náměty. Lidé mohou vylepšení veřejného prostranství navrhovat až do konce září.

Je něco, co jste chtěl dokončit a nepodařilo se vám to?

Mrzí mě, že zpoždění vlivem covidu a kvůli krizi ve stavebnictví nabrala rekonstrukce předzámčí, rekonstrukce inženýrských sítí a nové komunikace v Horní Palavě nebo revitalizace prostranství mezi bytovými domy na ulici Poříčí.

Na začátku volebního období jsem myslel, že touto dobou už budou všechny tyto projekty dokončené. Na druhou stranu musím říct, že na všech už se pracuje, nezůstaly pouze na papíru. Vítám také, že se podařilo rozhýbat letitá mementa. Na mysli mám třeba rekonstrukci výškového domu, jehož projekt prošel územním řízením a je ve stádiu žádosti o stavební povolení, nebo využití prostranství po bývalých sklenících, kde by se na jaře příštího roku mělo otevřít nové obchodní centrum.

Jste v kontaktu se starosty z celého kraje. Jak je na tom podle vás nyní Blansko v porovnání s ostatními podobně velkými městy?

Co se týká objemu investic, troufnu si říci, že jsme mezi podobně velkými městy na špici. Je to asi dáno mimo jiné tím, že máme zdravěji nastavený poměr investičních a provozních výdajů. Velkou roli samozřejmě hraje také to, že současná koalice, která stojí ve vedení Blanska, je schopná se vždy na klíčových záležitostech města dohodnout bez ohledu na stranickou příslušnost.

Dvakrát jste byl ve vedení Blanska coby místostarosta, nyní máte za sebou čtyři roky ve funkci starosty. Dají se tyto posty nějak porovnat?

Jak už jsem říkal, spolupráce s kolegy v současné koalici je těsná a široká podpora zásadních věcí prospěšných pro město řadu plánů a projektů urychluje a zjednodušuje. Jak jsem si ale vyzkoušel na vlastní kůži, zodpovědnost a vytížení na postu starosty a místostarosty jsou neporovnatelné. Coby místostarosta jsem si nepřipouštěl, jak zásadní ten pocit zodpovědnosti ve funkci starosty bude. Není se za koho schovat. Jako starosta sice člověk může více udávat směřování města, s tím ale samozřejmě souvisí také kritika. Starostovi je dáváno za vinu vše, mnohdy bez ohledu na to, zda jde o něco v kompetenci starosty a vedení města nebo úplně jiných osob a subjektů.

Přesto jste se rozhodl znovu kandidovat? Co vás k tomu vedlo?

Mám pocit, že je ještě dost věcí, které jsou sice připravené, ale čeká se na jejich realizaci. A já bych nerad odcházel od nedokončené práce. Myslím si také, že nadcházející volební období nebude s ohledem na ekonomické dopady situace na trhu s energiemi nebo stále pokračující válku na Ukrajině vůbec jednoduché. Nebude to jen o investicích.

A domnívám se, že bych se svou znalostí situace a fungování města a úřadu mohl být i v dalších čtyřech letech prospěšný.

Co jsou pro vás priority pro další volební období?

Rád bych pokračoval v investicích do zlepšování životních podmínek ve městě. Před námi je plán na vybudování nových lázní a urgentního příjmu v nemocnici, výstavba domu s pečovatelskou službou, zřízení nové mateřské školky, ale také pokračování v revitalizaci rekreační oblasti Pálava a sídliště Zborovce nebo dořešení prostoru předzámčí. Takto bych ve výčtu mohl pokračovat dál. Myslím ale, že hodně klíčových projektů se podařilo dotáhnout právě v uplynulých čtyřech letech, zejména například v oblasti dopravy. V nadcházejícím volebním období tak bude prostor také na z dalších oblasti, které ovlivňují životy místních.

Myslím, že je čas se zaměřit na další vylepšování veřejného prostranství nebo investice do modernizace a údržby stávajícího majetku. A jak už jsem zmínil, bude třeba operativně řešit dopady současné energetické krize, války na Ukrajině a podobně. Jestli k tomu dostanu mandát, to se uvidí. Záležet bude zejména na tom, zda voliči ocení naši práci v uplynulých čtyřech letech a dají nám v nadcházejících volbách opět důvěru.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele Zpravodaje města Blanska. Titulek je redakční.