Příběh utajené královny z Blanska ztvární nový muzikál studentů JAMU

Foto: Klára Prchalová.

Téměř pohádkový příběh Karoliny Charlotty Dorothey Meineke, hannoverské šlechtičny a první manželky pozdějšího anglického krále Viléma IV, jejíž život byl spojený i s Blanskem, inspiroval studenty z brněnské JAMU.

O Karolině rozené von Linsingen, která se v srpnu 1791 tajně provdala za pozdějšího anglického krále, prince Viléma, a po rozvodu vynuceném o rok později královskou rodinou mu dokonce porodila dítě, nastudovali muzikál. V brněnském Divadle na Orlí bude mít muzikálový Příběh utajené královny premiéru 10. září 2026.

„Na příběh o Karolině mě navedla asi před třemi lety moje tchyně, Věra Šilberská, která je z Blanska. Napoprvé mi to přišlo jako roztomilá pohádka, pak jsem se ale začal pídit víc a víc a rád říkám, že za ty tři roky příprav jsem se do Karoliny sám zamiloval. Přišlo mi, že je hrozná škoda, že vlastně moc lidí o Karolině neví, a je vlastně překvapující, že tento příběh dosud nikdo dramaticky nezpracoval. Tak jsem to téma začal zpracovávat sám,“ popisuje vedoucí ateliéru muzikálového herectví na JAMU v Brně a autor muzikálu Aleš Kohout.

Zápletkou nově nastudovaného díla přitom nebude pouze tajný sňatek a narození syna, o kterém jeho matce tvrdili, že zemřel při porodu. Herce a pedagoga Aleše Kohouta inspiroval také další osud Karoliny – ta později těžce onemocněla a upadla do stavu, kdy ji i zkušení lékaři považovali za mrtvou. Její stav podobný klinické smrti rozpoznal jen mladý lékař Adolf Meineke, odmítl ji pohřbít a ujal se její léčby – a Karolina se díky jeho péči skutečně probrala. Později se za svého zachránce i provdala. Muže pak následovala z německého Hannoveru do Berlína a následně do Blanska, kde Meineke pracoval v podnicích starohraběte Huga Františka Salma. Manželé žili na blanenském zámku, Karolina pak v Blansku v pouhých 46 letech také zemřela.

Právě do Blanska, ale také do Rájce, kde Salmovi vlastnili zámek, se studenti JAMU v rámci přípravy muzikálu sami podívali. „Muzikál obecně je náročná disciplína, skloubit herectví s pěveckou a pohybovou stránkou není legrace, je hrozně náročné v emoci zpívat a neukřiknout se, správně intonovat,“ popisuje pedagog a skladatel.

„V Příběhu utajené královny je také nutné umět si rozvrhnout síly, naše představení má i s pauzou 160 minut a je hodně pěvecky náročné. Přesto jsme se kromě samotného nastudování muzikálu a klasických hereckých hodin věnovali i dalším věcem, hlavně tomu regionálnímu aspektu. Přišlo mi škoda nevyužít místa, kde se Karolina pohybovala. V Blansku bydlela a na hřbitově u kostela byla pohřbena, v Rájci ji František Hugo Salm často brával na vyjížďky, byl si vědom toho, že je baronesa,“ vysvětluje Aleš Kohout.

Se studenty během příprav načítali fakta o Karolině a jejím životě, odehrají příběh, představí také květnatý jazyk Karoliny, nabídnou úryvky z jejích dopisů. Natočili ale také podcasty s odborníky o tehdejší době, o regionálních souvislostech, zkoumali, jak to vypadalo na Blanensku, kdo byli Salmové. V podcastech, které divadelníci zveřejní v průběhu září, se zaměřili také na vznik samotného muzikálu, zpovídali jeho autora, choreografku a další. Ke Karolině vznikly dokonce samostatné webové stránky (pribehutajenekralovny.com).

Kohout věří, že nastudování Příběhu utajené královny bude pro diváky impulzem, aby se o ženě s pohnutým osudem dozvěděli víc. Před premiérou připravili se studenty dvě veřejné generálky, v úterý 8. a ve středu 9. září v 19:00 hodin, pozvat na ně chtějí zejména diváky z Blanska.

„Když jsem viděl nadšení v rodině Šilberských, kteří mě k tomu tématu přivedli, uvědomil jsem si, že lidé z míst spojených s Karolinou na ni koukají opravdu jinak. Říkal jsem si, že by bylo fajn hrát pro někoho, kdo o tomto tématu něco ví, kdo má postavu Karoliny rád. Myslím, že právě lidé z Blanska a Blanenska nám nejvíc ukážou, jestli naše zpracování má šanci na život,“ věří Aleš Kohout.

Hrob ženy, která se mohla stát anglickou královnou, dodnes u blanenského kostela připomíná pamětní deska. V blanenské informační kanceláři je k dostání publikace Karolina Meineke (1768–1815), sborník k 200. výročí jejího úmrtí, který město vydalo v rámci edice ZDíK.