Milníky v historii blanska (1935–1945)

Ilustrační foto
Autor: regionybrnenska.cz

MILNÍKY V HISTORII MĚSTA BLANSKA LÉTA 1935–1945 Na základě plánů výstavby letního koupaliště s bazénem 50 × 25 m vypsalo městské představenstvo soutěž na tuto stavbu. Z přihlášených šesti firem byl vybrán blanenský stavitel Josef Jalový.

18. června 1936 bylo slavnostním projevem starosty města Blanska Dr.

Rodkovského koupaliště otevřeno.

Blansko dostává v roce 1936 novou památku – dřevěný kostel. Stavba pocházela z Nižného Seliště.

Objekt byl nabídnut Církvi československé a zakoupen radou starších v Blansku. V Nižném Selišti byl kostel kus po kuse rozebrán a v září 1936 převezen do Blanska. Zde byl znovu sestaven a instalován. Olomoucký biskup ThDr. Rostislav Stejskal předal v květnu 1937 kostel veřejnosti.

V letních měsících 1936 byla v Blansku zaznamenána tyfová epidemie.

Nejvíce byli postiženi občané z Horní Palavy. Zde onemocnělo celkem 15 osob, šest na následky tyfu zemřelo.

Proto byla v tomto roce v Horní Palavě urychleně provedena stavba vodovodu.

Ve školním roce 1937/1938 byla v prostorách Masarykovy měšťanské školy zřízena expozitura obchodní školy. Do prvního ročníku bylo přijato 50 žáků.

Jedním z nejslavnějších blanenských rodáků byl Karel Jaroslav Maška, archeolog, středoškolský pedagog a vědecký spisovatel (na malé fotce vlevo).

V neděli 14. listopadu 1937 byla na jeho rodném domě v dnešní Rožmitálově ulici č. 115 zasazena pamětní deska (dnes je deska umístěna u vchodu do prodejny Albert Blansko).

Ing. Richard Ježek získal 20. května 1938 povolení na výstavbu nové, reprezentativní budovy (dnešní lékárna Na Poště, Svitavská 1). Zásluhou stavební firmy Jaromíra Roučky byla 29. května 1939 budova předána do užívání.

V přízemí byl umístěn poštovní úřad s automatickou telefonní ústřednou a zubní ordinace. V prvním patře byly byty rodiny stavitele Ježka.

V červnu 1938 byla zahájena přístavba obchodní a mateřské školy ke stávající budově obecné školy chlapecké (dnešní Gymnázium Blansko). Stavba byla provedena blanenskými staviteli Krahulcem, Roučkou a Matulou v hodnotě 900 516 Kč. Škola byla předána veřejnosti 15. ledna 1939.

23. září 1938 vyhlásil prezident Edvard Beneš mobilizaci armády a všech záložníků do 40 roků. Starostové a radní byli vyzváni, aby se postarali o železnou zásobu potravin pro nejpotřebnější rodiny. Ostatní obyvatelstvo se vybízelo k pořízení zásob potravin.

30. září 1938 přijímá prezident a vláda Mnichovskou dohodu.

V září 1938 mělo Blansko 4956 obyvatel, kteří s nejčernějšími obavami očekávali příští dny.

V roce 1939 byla provedena přestavba dřevěných mostů přes Svitavu (u hlavního nádraží a u zastávky) na mosty železobetonové.

Od března do listopadu 1939 se postupně v budovách chlapecké měšťanské a obecné školy přechodně ubytovala německá vojska. Ta prováděla svá vojenská cvičení v parčíku (dnes u pomníku Zborováka), na školním hřišti a ve volné přírodě.

Od 1. října byly zavedeny lístky na potraviny, od listopadu lístky na uhlí a od 15. prosince šatenky.

1. září 1943 byla zabrána chlapecká měšťanská škola německými studenty z Berlína.

Koncem února 1945 byly blanenským školám zabrány všechny učebny pro německá vojska. Pro vyučování jim musela sloužit mateřská škola (přístavba dnešního Gymnázia Blansko).

V době II. světové války bylo Blansko jedním ze středisek výroby vojenského materiálu. Nacisté využili kapacity největšího podniku – ČKD Blansko, kde zavedli výrobu součástí pancéřových vozidel a součástí odpalovacího zařízení raketových lamp. V dubnu 1945 byly v továrních prostorách firmy Ježek ubytovány ustupující německé jednotky a výroba v podniku musela být přerušena.

25. dubna 1945 bylo Blansko mohutně bombardováno. O život přišlo 22 občanů Blanska. Na město bylo shozeno přes 300 pum. Výrazně byla poškozena Ježkova továrna, budova obecných škol a budova měšťanských škol. Z veřejných budov byla poškozena pošta a dvůr velkostatku. V Blansku bylo zasaženo 126 domů a z nich bylo 6 zcela zničeno. Nálet provedly posádky 218. bitevní letecké divize Rudé armády, vybavené americkými letouny.

Během okupace bylo v Blansku zatčeno 50 osob. Gestapem zatčení občané byli odvezeni do různých koncentračních táborů. Z 50 zatčených blanenských občanů se jich 27 domů nevrátilo.

Z Blanska ustupovaly německé jednotky v noci z 8. na 9. května. Poslední oddíly pěchoty město opustily 9. května kolem sedmé hodiny ranní.
Pavel Svoboda