Komunální volby 2026 na Blanensku: Starostové největších obcí obhajují mandáty

Ilustrační foto
Autor: Regionální portály

Před blížícími se komunálními volbami v roce 2026 stojí v čele obcí na Blanensku představitelé, kteří se v naprosté většině případů opírají o mandáty získané v předchozím hlasování roku 2022. Pohled na aktuální kandidátní listiny ukazuje, že v největších městech a obcích regionu míří dosavadní starostové do voleb znovu, zatímco v menších sídlech se ojediněle objevují případy, kdy dosavadní vedení na kandidátkách nefiguruje.

Představitelé největších obcí a jejich kandidatura

V dvanácti největších sídlech regionu je situace z hlediska personálního složení kandidátek velmi jednotná. Všech dvanáct současných starostů a starostek největších měst a obcí na Blanensku letos znovu kandiduje do obecních zastupitelstev. Většina z nich stojí v čele svých kandidátních listin na prvním místě.

V Blansku vede kandidátní listinu současný starosta Ing. Jiří Crha, stejně jako v sousedním Adamově Bc. Roman Pilát, MBA. Shodný stav panuje také v Rájci-Jestřebí, kde je jedničkou kandidátky Mgr. Romana Synakieviczová, či v Bořitově, kde kandidátku vede Antonín Fojt. Jedinou výjimkou mezi dvanácti největšími obcemi je situace v Olomučanech, kde současný starosta Josef Smíšek kandiduje z druhého místa kandidátní listiny.

Volební zisky starostů v roce 2022 v kontextu velikosti obcí

Při srovnání výsledků z roku 2022 je nutné přihlížet k rozdílné velikosti jednotlivých sídel. Počet odevzdaných hlasů přirozeně odráží počet obyvatel a voličskou účast v dané obci, takže absolutní hodnoty nelze vnímat jako přímé měřítko osobní popularity napříč regionem.

Nejvyšší individuální podporu zaznamenal v roce 2022 v Blansku starosta Jiří Crha, jemuž voliči odevzdali 1 974 hlasů, což byl nejvyšší počet hlasů pro jednotlivého kandidáta v celém regionu. Crha se stal prvním mezi zvolenými kandidáty své listiny, přestože jeho uskupení skončilo v celkovém součtu těsně za hnutím ANO 2011. Druhý nejvyšší počet hlasů mezi starosty větších sídel obdržel v Adamově Roman Pilát, který vedl Sdružení nezávislých kandidátů a získal 1 147 hlasů. V Rájci-Jestřebí podpořilo Romanu Synakieviczovou 706 voličů, což představovalo nejlepší výsledek v rámci tamního zastupitelstva.

V menších z velkých obcí se zisk současných starostů pohyboval v řádu stovek hlasů. Například v Ráječku obdržel Vít Rajtšlégr 382 hlasů, v Černé Hoře získala Petra Švancarová 368 hlasů a v Ostrově u Macochy obdržel Ondřej Hudec 358 hlasů. Ve všech těchto případech získali tito představitelé mandát v řádném volebním procesu a v roce 2026 se znovu ucházejí o hlasy voličů.

Kdo míří do voleb znovu a kdo na kandidátkách chybí

Zatímco ve větších obcích přetrvává plná účast současných představitelů, v celém regionu existuje doložená výjimka, kdy starosta v letošním roce nekandiduje. Ve Vilémovicích současný starosta František Kala v aktuálním registru kandidátních listin pro volby 2026 nefiguruje. Kala přitom v roce 2022 vedl kandidátku KDU-ČSL a s počtem 100 hlasů získal mandát jako druhý mezi zvolenými.

Vedle představitelů obcí se v letošním seznamu kandidátů neobjevují ani některé výrazné osobnosti voleb roku 2022. Významnou absencí je RNDr. Petr Švenda ve Křtinách, který v roce 2022 získal 291 hlasů a stal se prvním zvoleným kandidátem vítězného hnutí, letos však nekandiduje. Podobně v Brťově-Jenci letos nekandiduje Radek Doušek, který v roce 2022 vedl samostatnou kandidátku a se ziskem 168 hlasů skončil na prvním místě mezi jednotlivci. V Černé Hoře letos na kandidátních listinách nefiguruje Jozef Regec, jenž v minulých volbách z nižší pozice na kandidátce Společně pro Černou Horu získal mandát jako první v pořadí. V Blansku se pak mezi kandidáty pro rok 2026 neobjevuje Ing. Jan Pořízek z KDU-ČSL, který v roce 2022 získal 1 018 hlasů.

Posuny pořadí v roce 2022: Černá Hora a Jedovnice

Volební pravidla umožňují voličům přednostními hlasy měnit pořadí kandidátů na listinách. V roce 2022 k takovým situacím došlo i na předních místech kandidátek, které vedly ke vzniku současného vedení obcí.

Prvním doloženým případem je Černá Hora. Na kandidátní listině sdružení Občané Černé Hory byl jedničkou před volbami Radek Stejskal. V Černé Hoře však osobní hlasy posunuly na první místo mezi zvolenými Mgr. Janu Kubelkovou, která kandidovala ze šestého místa a obdržela 526 hlasů. Původní lídr Radek Stejskal skončil se ziskem 346 hlasů až na pátém místě mezi zvolenými. Současná starostka Petra Švancarová kandidovala ze třetí pozice, získala 368 hlasů a mandát obdržela ze čtvrtého místa. Pro volby v roce 2026 již kandidátku Občanů Černé Hory vede právě Švancarová z prvního místa.

Druhý výrazný případ nastal v Jedovnicích u vítězného uskupení RESTART. Kandidátní listinu vedla Jarmila Stehlíková, která získala 477 hlasů a stala se první zvolenou kandidátkou. Současná starostka Jedovnic Ing. Irena Žižková kandidovala ze třetího místa a díky 346 hlasům postoupila na druhé místo mezi zvolenými. Pro volby v roce 2026 se personální uspořádání na kandidátce proměnilo: Irena Žižková vede kandidátní listinu RESTART+ z prvního místa, zatímco Jarmila Stehlíková tentokrát kandiduje ze druhé pozice.

Specifická situace ve Křtinách

Zajímavý personální kontext nabízí také situace ve Křtinách. Současný starosta František Novotný stál v roce 2022 v čele kandidátky hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ. Ačkoliv mandát získal s 272 hlasy, skončil tehdy jako druhý mezi zvolenými za Petrem Švendou. Ve Křtinách současný starosta František Novotný letos kandiduje až z pátého místa listiny KŘTINY, MŮJ DOMOV. Jedničkou této kandidátky je nově Mgr. Petr Palíšek Zapletal, který v roce 2022 kandidoval ze čtvrté pozice.

Komunální volby se v roce 2026 konají v pátek 9. října od 14:00 do 22:00 a v sobotu 10. října od 8:00 do 14:00.

Tento článek je součástí série „Komunální volby“, ve které z různých pohledů analyzujeme volební výsledky v jednotlivých regionech. Před volbami v roce 2026 se vracíme k výsledkům z roku 2022 a následně budeme zpracovávat také výsledky letošních voleb. Články vznikají automatizovaným zpracováním volebních dat s využitím jazykového modelu.