V blanenském kině proběhne premiéra filmu o historickém přínosu rodu Ježků

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

V blanenském kině se v pátek 27. května 2016 v podvečer uskuteční nejen Slavnostní shromáždění u příležitosti 880. výročí první zmínky o Blansku, ale také premiéra dalšího filmového dokumentu studia Audiovisual, který představí divákům jednu polozapomenutou kapitolu blanenské historie věnovanou podnikatelskému rodu Ježků.

Cyklus Živá paměť

Zkušený filmařský tandem Jana a Radka Popelkových se tentokrát za scénáristického přispění Jiřího Kučery opět pustil do nelehkého žánru historického dokumentu. Jejich cyklus Živá paměť, kterým díky finanční podpoře Města Blansko již několik let skládají mozaiku zajímavých osudů a příběhů blanenských osobností, se v nejnovějším pokračování zaměří na zakladatele firmy K. & R. Ježek a životní peripetie jejich následovníků. Lidé sice dnes a denně chodí v Blansku kolem budovy radnice, Ježkova mostu, zámečku nebo staré vodárenské věže, ale povědomí o tom, kdo to byli Ježkové a kolik toho pro Blansko a rozvoj průmyslu na Moravě udělali, se pomalu vytrácí.

Rodina Ježků

Členové rodiny Ježků přitom nebyli pouze zdatnými podnikateli. Podíleli se i na rozvoji města svou aktivní prací v obecní samosprávě, ve školství nebo kultuře. Karel Ježek, dlouholetý blanenský starosta, měl pak rozhodující zásluhu i na prosazení povýšení Blanska na město.

Uvidíte ve filmovém dokumentu

Ve filmu se strohá historická fakta budou střídat s knižními vzpomínkami členů rodiny Ježkových i vyprávěním současníků, například sběratele Aleše Baďury, který postupně buduje malé muzeum v prostorách jejich bývalé továrny.

Před očima diváků se také poprvé objeví některé zajímavé dokumenty o mariborské filiálce rodinné továrny v Jugoslávii. Při jejich získávání poskytlo autorům filmu pomoc jak Velvyslanectví Slovinské republiky v Praze, tak i paní Eva Dvořáková, Češka žijící dlouhá léta v Mariboru. „Konec 19. století, to byla pohnutá doba revolucí politických i průmyslových, doba velkých objevů, vynálezů i probouzení novodobých národů,“ vysvětluje Jiří Kučera. „Byla to epocha, která přála podnikavým a odvážným jedincům a zrodila nové hrdiny. Chceme proto o nich vyprávět,“ zdůrazňuje.

Příběh se šťastným koncem?

Bude to vyprávění o lidech, kteří se před více než sto lety nebáli překročit vlastní stín. Podnikat, riskovat, budovat, a přitom tím měnit svět kolem sebe trochu k lepšímu. Není to příběh s úplně šťastným koncem, ale takové už skutečné příběhy ze života bývají.

Snad budou úspěchy těchto neprávem opomíjených osobností, jejichž jméno je dodnes synonymem serióznosti a poctivé práce, povzbuzením a příkladem jejich moderním následovníkům. A snad se poučí i z jejich občasných proher,“ uzavírá Kučera s tím, že jedinou skutečnou prohrou by bylo, kdyby jejich osudy upadly zcela v zapomnění.

Článek byl převzat z webových stránek města Blanska se souhlasem vydavatele. Odstavcové mezititulky jsou redakční.