PŘED 30 LETY: Cholera v Blansku a blízkém okolí v roce 1866

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Za rakouským vojskem, které chvatně ustupovalo po prohrané bitvě u Hradce Králové, postupovaly také v zápětí pruské vojenské oddíly směrem k Vídni. Některé pruské formace procházely Blanskem. Tehdy 17.července 1866 za pochodu Blanskem padl a v dome č. 11 zemřel pruský dustojník W.Shiller. Přivolaný Dr. Jindřich Wankel zjistil jako příčinu smrti onemocnění cholerou. O tomto případu podává podrobné informace zápis v blanenské matrice zemřelých, zapsaný tehdejším farářem Janem Krausem:

Překlad z němčiny: "Pan W.Shiller, pruský královský expedient a účetní polní intendantury 1.divize gardové pěchoty, patrně 36letý, protestantského podle udání evangelického náboženství, ženatý, z Berlína, zemřel při pruchodu mimořádně početných pruských útvaru k Brnu v Blansku, v domě č.11 dne 17.července 1866 o 11. hodině dopoledne na asijskou choleru. Tentýž W. Shiller byl dne 18.července 1866 dopoledne uložen do země v odděleni pro nekatolíky na zdejším hřbitově podle přikazu Doktora Mediciny pana Jindřicha Wankla vzhledem k velkým horkum a nebezpečí nákazy. Za přítomnosti představeného zdejši obce a sluhy zemřelého byl panem Georgem Friedlanderem, Doktorem práv z Berlína, tohoto času v pruských královských vojenských službách, vzhledem k tomuto případu úmrtí vyhotoven protokol. Pan W.Shiller byl zařazen jako pruský královský dustojník. Úmrtní list byl vystaven panem Doktorem Jindřichem Wanklem. Jan Kraus, farář"

Téhož dne zemřel další pruský voják a v měsíci srpnu ještě dalších 15 vojáku (vétšinou granatýru, mušketýru a péšáku). Poslední voják K.Steinberg zemřel 8.zaři, kdy byla epidemie již na ústupu. Na Klepačově zemřeli dva vojáci, oba v čísle 31. U vojáku, kteří zemřeli v Blansku, se uvádí vždy dum č.157, nepochybné lazaret všech nemocných. Po prvních pruských zemřelých si cholera začala vybirat oběti od domácího obyvatelstva. První byla A.Ružičková z Ráječka, toho času v Blansku. Další oběti následovaly v Blansku a okolních obcích v srpnu a září 1866. V Blansku zemřelo na choleru 71 obyvatel, v Lažánkách 18, na Klepačově 23, na Hořicích 2, na Olešné 1, v Raječku 14, v Horní Lhotě 4, v Dolní Lhotě 13, na Těchově 5 a v Olomučanech 29. Shrneme-li počet obětí této epidemie, dojdeme k počtu 19 pruských vojáku a 180 obyvatel místních.

Z celkového počtu 180 místních zemřelých bylo 40,5 % děti a mladistvých do 15 let, 46,9 % osob produktivního věku od 15 do 60 roku (26,3 % mužu a 20,6 % žen) a 12,6 % osob starších nad 60 roku. Z uvedeného vyplývá, že epidemie postihla všechny věkové kategorie a že velmi silné byla úmrtími decimována kategorie děti a mladistvých. Předpokládáme-li, že počet obyvatel Blanska činil 2700 osob (podle sčítáni lidu mělo Blansko v roce 1 869 2739 osob), pak 71 úmrtí činí kolem 2,6 % počtu obyvatel. Všichni nemocní cholerou ovšem neumírají, lékařská literatura uvádí 40-50% úmrtnost na tuto chorobu. Mužeme tedy předpokládat, že počet nemocných na choleru byl asi dvojnásobkem počtu zemřelých, tedy 140-150 obyvatel Blanska. Onemocnělo tedy více než 5 % populace a to je skutečně katastrofický počet s mnoha lidským utrpením fyzickým i psychickým. Z literatury víme, že cholerou onemocněla i Vlasta, dcerka doktora Wankla, která se však uzdravila a později v dospělosti jako Havelková-Wanklová se spolu se svým manželem zasloužila o moravské muzejnictví, zejména při založeni olomouckého muzea a budování jeho národopisných sbirek.

Cholera je onemocněni zažívacího traktu vyvolané baktérií Vibrio cholarae. Nákaza vniká do organismu především ústy s potravou a vodou. Inkubace trvá 2-5 dnů. V tenkém střevě se bakterie prudce rozmnoží. Potom choroba propuká náhle četnými průjmy a zvracením, stolice připomíná rýžovou vodu, nemocný je trápen krutou žízní a křečemi v lýtkách. Prudké odvodnění organismu se projevuje i v silném zhoustnuti krve; pokožka nemocného je zsinalá a ledové chladná, hlas sipavý. Pečlivá hygiena osobní, čisté ruce a čisté převařené pokrmy i voda jsou hlavní ochranou před nákazou.

Zdroj i počátek epidemie byl v roce 1866 zřejmý, lze však také říci, že terén, v němž se rozvinula, byl šiřefií nákazy příznivý. Již před 11 lety v srpnu a záři 1855, vypukla na Klepačově lokálni epidemie cholery, která si vyžádala 9 obětí. Tehdejší hygienické poměry, ale hlavně zdravotnická osvěta nebyly zřejmě na patřičné úrovni. Nedivme se tomu, ani tehdejší lékaři neznali dobře etiologii nemoci ani jejího puvodce a význam hygienických a protiepidemických opatření si teprve začínali uvědomovat. Zkušenosti ze zdolávání epidemií a také rozvoj lékařských věd přispěly k zatlačeni této choroby, takže se v našem kraji v dalších desitiletich 19. stol. ani ve 20. stoleti již nevyskytla. Závěrem bych rád upozornil čtenáře na to, že podrobnější zpracováni tohoto tématu (spolu s jmény a stářím zemřelých v jednotlivých obcích) bude uveřejněno ve Vlastivědné ročence Okresního archivu Blansko na rok 1993.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje města Blanska 8/93. Titulek je redakční.

O čem se psalo v Blanenském zpravodaji před 30 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.